Příběhy
MOSSáků

Nějakou dobu jsem jezdil s dodávkou po Evropě, ale říkal jsem si, jaký by asi bylo řídit náklaďák. Pak mi kámoš Jirka řekl, že v MOSSu právě nabírají na "lehkou řadu" a že mě všechno naučí, tak jsem to zkusil. A vyšlo to. Když jsem dostal řidičák, hrozně jsem se těšil. Ale taky jsem se trochu bál, že přijdu, dostanu klíče od náklaďáku a jeď. V MOSSu mě nejdřív posadili do carga s vlekem a vedle sebe jsem měl zkušeného školitele, takže jsem se všechno naučil postupně.

MOSSáci jsou v pohodě, všichni si tu tykáme a vycházíme vstříc. Dispečeři a dispečerky jsou lidi se zkušenostmi v dopravě, své práci rozumí a po řidičích se nevozí. Novou cestu mi vždycky dobře vysvětlí a jsou na příjmu, kdybych cokoliv potřeboval.

Michal Mikulica
řidič tandemové soupravy

Jsem vyučený truhlář, ale truhlařinu jsem dělal jen krátce, hned po škole jsem na doporučení kamaráda začal pracovat v MOSSu. V mossáckých skladech už kroutím 15. rok. Zpočátku jsem pracoval jako skladník, měli jsme jen dva vozíky, všechno tahali ručně, evidence skladových zásob se dělala v excelu. Dnes jsme díky novým technologiím jinde, máme k dispozici dostatek skladové techniky a práce je jednodušší.

Michal Sopoušek
vedoucí skupiny skladu

V MOSSu se starám o administrativní část expedice zboží ze skladu – chystám podklady řidičům pro rozvoz. Pracuju tu už 15 let, do práce to mám kousek, a jak to jde, jezdím na kole. Jsme v kanceláři stabilní a sehraný tým – naše práce vyžaduje, abychom maximálně spolupracovali. Jen tak bude všechno sedět a pojede jako na drátkách. Ale umíme se i zasmát, nebrat se úplně vážně, posedět po práci… Na jedné takové firemní grilovačce jsem před sedmi lety potkala i svého partnera Luboše, který v MOSSu pracuje jako řidič mezinárodky.

Hana Kožnarová
specialistka skladové logistiky

V MOSSu rozvážím zboží ze skladu po elektro obchodech po celé republice už 14 let. Na menší auto jsem přesedl z kamionu, chtěl jsem být víc s rodinou. Jsem ve firmě od doby, kdy se skladování teprve rozjíždělo – začínali jsme rozvážet v pěti řidičích, dneska je nás na logistice 20. Práce mě baví – auto mi naloží skladníci, ráno už do něj jen sednu a jedu po štacích, které mi dispečink naplánoval. Doma bývám jednou až dvakrát do týdne a víkendy mám volné.

Libor Kobylka
řidič logistiky

V MOSSu jsem začínal jako řidič, jezdil jsem po celé Evropě snad na všech typech aut, co ve firmě byla. Nejraději ovšem Švédsko a Anglii, to byly moje oblíbené destinace. Po čase, když se naskytla šance, jsem sám došel za vedením, že bych chtěl dělat dispečera. Řízení mi v začátcích na dispečinku opravdu pomohlo: znal jsem trasy a věděl tak, za jak dlouho kde můžu být. Lépe jsem si taky třeba představil rozložení nákladu na auto, právě proto, že jsem roky jezdil.
Dneska plánuju cesty řidičům menších lehkých aut, komunikuju se zákazníky. Člověk musí být pořád ve střehu, protože každá přeprava je jiná. Ale i když je to náročná práce, díky téměř 13letým zkušenostem už řeším věci s rozmyslem a nadhledem. Za ty roky vidím, kam se firma posunula. Odpočinout si chodím s prutem k rybníku – rybaření je moje velké hobby.

Karel Hovězák
exportní dispečer, Hustopeče

Když jsem se rozhodoval, co budu dělat, chtěl jsem být zedník, nebo instalatér. Ale oba mí rodiče pracovali v ČSAD a rozhodli, že budu autoelektrikář, protože ten je míň špinavý než klasický automechanik. A tak to i bylo a dělám mechanika celý život. Dřív jsem měl opravy aut jako podnikání, ale pořád jsem musel řešit nezaplacené faktury a další problémy. Poté co přišla nabídka z MOSSu, podnikání jsem pověsil na hřebík.

Když se dnes ohlédnu, začátky tady byly dost úsměvné – na placu jsme měli nástavbu ze staré V3Sky a první rok jsme opravovali auta pod širým nebem. Dneska máme moderní servis, sklad náhradních dílů a zaručenou práci, protože v MOSSu máme 300 aut. Mohlo by se někomu zdát, že dělám pořád to samé a nikam se neposouvám, ale tak to není. S tím, jak se vylepšují auta a mají stále dokonalejší technologie, se pořád učím něco nového. Jsem pragmatik, takže oceňuju stabilitu firmy. Pracuju tady jedenáctý rok a jsem spokojený.

Václav Maincl
mechanik

Mám vystudovanou pedagogiku, ale po pěti letech učení jsem potřebovala změnu. Nastoupila jsem do MOSSu jako skladnice, pracovala jsem ve skladu se sportovními botami a domácími potřebami. Vychystávala jsem podle dodacích listů zboží, které pak auta rozvážela po prodejnách po celé Evropě. Když se uvolnilo místo recepční, zkusila jsem se přihlásit do výběrového řízení a vyšlo to.

Práce na recepci je samozřejmě méně fyzicky náročná než ve skladu, ale na druhou stranu zase více zaměstnávám hlavu. Mám zodpovědnost za poštu, třídím došlé faktury, přepojuji telefony a řeším vlastně všechny záležitosti, které se na recepci scházejí. Jsem více v kontaktu s lidmi, není to taková rutina. Baví mě to a dny mi utíkají jako voda.